Alienum phaedrum torquatos nec eu, vis detraxit periculis ex, nihil expetendis in mei. Mei an pericula euripidis, hinc partem.

Aktuální otázky týkající se kontrolních orgánů nadačních fondů a ústavů

V praxi se opakovaně setkáváme s otázkou, zda je pro nadační fondy a ústavy ustanovení kontrolního orgánu obligatorní (povinné) či nikoli. Bohužel, právní úprava v podobě zákona 89/2012 Sb. občanského zákoníku nám na tuto otázku nedává zcela jednoznačnou odpověď, respektive poskytuje prostor pro více možných výkladů. Domnívám se nicméně, že správná odpověď na shora uvedenou otázku existuje, jak bude dále nastíněno.

V případě nadačního fondu zákon o ustanovení kontrolního orgánu nehovoří výslovně. Tuto povinnost lze však dovodit nepřímo z § 396 odst. 1 písmeno f), kde jako povinnou náležitost zakladatelského právního jednání nadačního fondu uvádí „počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, nebo jméno a bydliště prvního revizora“. Z uvedeného lze dovodit, že nadační fond musí mít buď dozorčí radu, nebo revizora, neboť bez uvedení jednoho či druhého v zakládací listině nebude toto zakladatelské právní jednání splňovat základní zákonné náležitosti. Dlužno nicméně dodat, že zákon vůbec neřeší otázku jmenování/odvolání kontrolního orgánu nebo jeho členů, jejich pravomoci apod. Ponechává tuto otázku zřejmě k řešení zakladateli v rámci zakládací listiny. Zde lze namítnout, že na nadační fond je třeba (při velmi stručné právní úpravě) aplikovat ustanovení o nadacích. Takovou námitku je však třeba odmítnout jako nedůvodnou, neboť zákon tento postup neukládá (zatímco např. u ústavu tak činí v § 418 výslovně). Důvodová zpráva k občanskému zákoníku navíc výslovně uvádí, že právní úpravy nadace a nadačního fondu jsou v zákoně konstruovány jako oddělené.

V případě ústavu je však situace jiná. Zde zákon uvedení dozorčího orgánu či jeho členů v zakladatelském právním jednání nepožaduje (§ 405 odst. 1). Naopak v odst. 2 citovaného ustanovení se dočteme, že „zřídí-li zakladatelské právní jednání dozorčí radu, uvedou se v něm počet členů dozorčí rady a jména i bydliště jejích prvních členů.“ Ve stejném duchu § 409 odst. 3: „Byla-li zřízena dozorčí rada, je členství ve správní radě a v dozorčí radě neslučitelné.“ Z obou citovaných ustanovení lze mít za to, že zřízení kontrolního orgánu (dozorčí rady) je u ústavu fakultativní (dobrovolné). Na tom nemůže nic změnit ani ustanovení často citovaného problematického § 418 „V ostatním se na právní poměry ústavu použijí obdobně ustanovení o nadaci; nepoužijí se však ustanovení o nadační jistině a nadačním kapitálu.“ Použitý výraz „v ostatním“ třeba vykládat jako „tam, kde právní úprava ústavu nestanoví jinak“. Již shora citovaná ustanovení § 405 a 409 jsou tedy dle mého názoru § 418 nadřazena. Naproti tomu v praxi není kladena překážka použití § 373 odst. 1 na ústavy: „Není-li zřízena dozorčí rada, vykonává její působnost revizor.“. Lze tedy uzavřít, že u ústavu není ustanovení kontrolního orgánu povinné, pokud se však pro něj zakladatel rozhodne, může ustanovit dozorčí radu, nebo revizora. Pravomoci kontrolního orgánu se budou přiměřeně řídit ustanoveními o kontrolním orgánu nadace, neboť u ústavu jejich úprava chybí a zde je tedy aplikace § 418 na místě.

Mgr. Petr Vít