Kontrolní orgány nadačních fondů a ústavů

V praxi se opakovaně setkáváme s otázkou, zda je pro nadační fondy a ústavy ustanovení kontrolního orgánu obligatorní (povinné) či nikoli. Bohužel, právní úprava v podobě zákona 89/2012 Sb. občanského zákoníku nám na tuto otázku nedává zcela jednoznačnou odpověď Domnívám se nicméně, že správná odpověď existuje, jak bude dále nastíněno.

V případě nadačního fondu zákon o ustanovení kontrolního orgánu nehovoří výslovně, tuto povinnost lze však dovodit nepřímo z § 396 odst. 1 písmeno f), kde jako povinnou náležitost zakladatelského právního jednání nadačního fondu uvádí „počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, nebo jméno a bydliště prvního revizora“. Z uvedeného lze dovodit, že nadační fond musí mít buď dozorčí radu, nebo revizora, neboť bez uvedení jednoho či druhého v zakládací listině nebude toto zakladatelské právní jednání splňovat základní zákonné náležitosti. Dlužno nicméně dodat, že zákon vůbec neřeší otázku jmenování/odvolání kontrolního orgánu nebo jeho členů, jejich pravomoci apod., ponechávajíce tuto otázku zřejmě k řešení zakladateli v rámci zakládací listiny. Pokud však zakladatel tyto otázky v zakládací listině neupraví, lze na nadační fond analogicky aplikovat ustanovení o kontrolním orgánu nadace.

V případě ústavu je však situace jiná. Zde zákon uvedení dozorčího orgánu či jeho členů v zakladatelském právním jednání nepožaduje (§ 405 odst. 1), naopak v odst. 2 citovaného ustanovení se dočteme, že „zřídí-li zakladatelské právní jednání dozorčí radu, uvedou se v něm počet členů dozorčí rady a jména i bydliště jejích prvních členů.“ Ve stejném duchu § 409 odst. 3 – „Byla-li zřízena dozorčí rada, je členství ve správní radě a v dozorčí radě neslučitelné.“ Z obou citovaných ustanovení lze mít za to, že zřízení kontrolního orgánu (dozorčí rady) je u ústavu fakultativní (dobrovolné). Na tom nemůže nic změnit ani ustanovení často citovaného problematického § 418 „V ostatním se na právní poměry ústavu použijí obdobně ustanovení o nadaci; nepoužijí se však ustanovení o nadační jistině a nadačním kapitálu.“ Použitý výraz „v ostatním“ třeba vykládat jako „tam, kde právní úprava ústavu nestanoví jinak“. Již shora citovaná ustanovení § 405 a 409 jsou tedy dle mého názoru § 418 nadřazena. Naproti tomu v praxi není kladena překážka použití § 373 odst. 1 na ústavy: „Není-li zřízena dozorčí rada, vykonává její působnost revizor.“. Lze tedy uzavřít, že u ústavu není ustanovení kontrolního orgánu povinné, pokud se však pro něj zakladatel rozhodne, může ustanovit dozorčí radu, nebo revizora. Způsob jmenování/odvolání a pravomoci kontrolního orgánu se budou přiměřeně řídit ustanoveními o kontrolním orgánu nadace (neboť u ústavu jejich úprava chybí a zde je tedy aplikace § 418 na místě).

Mgr. Petr Vít, právník AVPO ČR

Poznámka:

Stanovisko jsme předložili Ministerstvu spravedlnosti, které o problematice diskutovalo se zástupci rejstříkových soudů. Ve výsledku náš výklad v podstatě potvrdilo. Lze tedy vycházet z následujících zásad:

• Nadační fondy mají povinnost zřídit kontrolní orgán. Způsoby jeho jmenování/odvolání a pravomoci je přitom třeba upravit v zakládací listině.
• V případě ústavů je zřízení kontrolního orgánu dobrovolné.