Odměňování fundraiserů

Za fundraisera obecně považujeme osobu, jejímž úkolem je opatřovat prostředky pro činnost neziskové organizace, zejména obstaráváním darů, sponzorských příspěvků apod.  

Odměnu fundraisera můžeme rozdělit na dvě části, a to část „fixní“ – tedy tu, která je závislá na činnosti, nikoli na jejím výsledku, a obvykle náleží bez ohledu na to, zda a v jaké výši fundraiser nějaké prostředky skutečně získal, a „variabilní“, která představuje formu odměny za dosažený výsledek a stanoví se často nějakým podílem ze získaných prostředků.  

„Fixní“ část odměny nám patrně nebude způsobovat potíže. Je ovšem třeba mít na paměti, že vzhledem k tomu, že zpravidla nemá vazbu ke konkrétní činnosti či projektu, bude nejspíše muset být hrazena z vlastních prostředků organizace.  

Jiná situace nastane v případě „variabilní“ části odměny, která může v případě úspěšných fundraiserů dosahovat značných hodnot (vyskytují se i odměny v řádech statisíců). Je totiž třeba si klást otázku, z jakých prostředků bude organizace tuto odměnu vlastně hradit. Zde pak mohou nastat různé situace: 

• fundraiser zajistí účelový dar – takový dar je, jak již z názvu vyplývá, účelově vázán na konkrétní činnost nebo projekt, a proto jej zpravidla nelze použít k úhradě odměny fundraisera, leda že by to smlouva s dárcem výslovně umožňovala (což ovšem nejspíše nebude příliš častým jevem). Organizace v tomto případě musí odměnu hradit z vlastních zdrojů. 
• fundraiser zajistí neúčelový dar – jde o dar, který je určen na veřejně prospěšnou činnost organizace jako takovou. Z tohoto daru je v zásadě možno odměnu uhradit, nicméně veřejnost (a ještě více dárce) to mohou vnímat jako významně neetické. 

• fundraiser zajistí přísun prostředků v rámci dotace z veřejných zdrojů – v tomto případě je klíčovou otázkou, zda tyto prostředky zahrnují nějakou část, která je určena na krytí režie organizace a nemusí být vyúčtována. Je-li tomu tak, lze si představit, že z této části bude uhrazena odměna fundraiserovi. Pokud ovšem musí být všechny přijaté prostředky vyúčtovány (což je pravidlem), krytí odměny fundraisera z prostředků dotace je vyloučeno a pokud k tomu přeci jen dojde, stane se tak způsobem nelegálním či pololegálním, a nadto hrubě neetickým, tedy například tak, že se odměna fundraisera vykáže jako náklad na řízení projektu…. 

Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že již při sjednávání jakékoli smlouvy s fundraiserem je třeba se ptát, jakým způsobem, respektive z jakých prostředků, bude či může být hrazena jeho odměna. V opačném případě se může organizace při plnění takové smlouvy dostat do ne zcela komfortních situací. 

Závěrem jen na okraj upozorňuji, že náklad na odměnu fundraisera zpravidla nebude daňově uznatelným nákladem organizace.  
Petr Vít, právník AVPO ČR 

Pokud máte zájem o konzultaci, neváhejte nás kontaktovat.