Smlouva o výkonu funkce a jiné smlouvy se členy orgánů

Smlouva o výkonu funkce člena orgánu neziskové organizace není (na rozdíl od obchodních korporací) výslovně upravena zákonem – řídí se ustanovením o příkazu (§ 2430 a násl. Občanského zákoníku).

Funkci člena orgánu nelze vykonávat v pracovním poměru, a to pod sankcí neplatnosti příslušné pracovní smlouvy. 

Odměna za výkon funkce není mzdou a zpravidla ji nelze hradit z dotací. Proto v mnoha organizacích členové orgánu vykonávají funkci bezúplatně a placeni jsou za jiné činnosti např. v rámci projektů. 

Člen orgánu může pro danou právnickou osobu vykonávat jinou činnost, ať už v pracovním poměru, na základě dohody (DPP, DPČ), nebo jako osoba samostatně výdělečně činná. S touto jinak celkem běžnou praxí jsou spojena dvě významná úskalí: 

a)     činnost se nesmí krýt s funkcí člena orgánu – tedy např. ředitel ústavu může pro ústav zároveň pracovat jako lektor, nemůže ale být zaměstnán jako ředitel (tuto funkci lze vykonávat jedině na základě smlouvy o výkonu funkce, a to i když tato neexistuje v písemné podobě, a i když je funkce vykonávána bezúplatně). 

b)    člen orgánu může být při uzavírání dané smlouvy ve střetu zájmů – např. člen správní rady nadačního fondu nebo výboru spolku sice většinou nemusí smlouvu fyzicky podepisovat sám se sebou, ale je členem orgánu, který o ní rozhoduje. Ředitel obecně prospěšné společnosti nebo ústavu pak nemá jinou volbu než smlouvu uzavřít sám se sebou (za tyto právní formy jedná ze zákona výhradně ředitel). Doporučuje se tedy, aby takovou smlouvu předem projednala a schválila správní rada, čímž se eliminuje onen střet zájmů. Nepokoušejme se prosím tuto situaci řešit tak, že ředitel udělí plnou moci jiné osobě, která s ním smlouvu za organizaci podepíše. Je to klasická ukázka obcházení zákona a takové právní jednání by mohlo být prohlášeno za neplatné.

 

Mgr. Petr Vít, právník AVPO ČR

 

Pokud máte zájem o konzultaci, neváhejte nás kontaktovat.