Chybné stanovy spolku. Znáte jejich rizika?

Pravidelně pro vás budeme připravovat stručná a odborná vyjádření ke konkrétním tématům, se kterými se často v našem profesním životě setkáváme. Dnešním tématem jsou stanovy spolku. Jak si vy stojíte za svými stanovami? Seznamte se s nejčastějšími chybami, kterých se dopouštíme při jejich sestavování či upravování. Text připravil Mgr. Petr Vít, lektor a konzultant AVPO ČR.

Stanovy spolku by měly být především srozumitelné. Velmi často se setkávám s tím, že texty jsou nesmyslně složité nebo rozsáhlé. Někdy i malé spolky mají stanovy o mnoha stranách, velké množství orgánů, složité interní postupy (například způsob jednání členské schůze). Pokud spolek tyto orgány potřebuje a postupy se řídí, pak je vše v pořádku.

Nefunkční kontrolní orgán
Často však dochází k opaku. Orgány se nescházejí v souladu se stanovami, nefunguje kontrolní orgán, který přitom spolky ze zákona mít nemusejí, a vnitřní postupy a předpisy se nedodržují. To pak může mít za následek neplatnost jednání orgánů směrem navenek (pokud nebyly řádně zvoleny), neplatnost jejich rozhodnutí směrem dovnitř spolku, a v neposlední řadě také vznik osobní odpovědnosti členů orgánů za způsobenou škodu. Příkladem mohou být členové kontrolní či revizní komise, která byla zřízena „aby se neřeklo“, přesto však stále odpovídají za svou funkci, respektive za následky toho, že ji reálně nevykonávají.

Kompetence a vztahy orgánů spolku
Další častou chybou jsou nesprávně definované vzájemné kompetence a vztahy jednotlivých orgánů spolku. Typická je situace, kdy „výkonným“ orgánem spolku je rada nebo výbor, ale statutárním orgánem je pouze její nebo jeho předseda. V tomto případě jedna osoba přinejmenším zčásti přebírá odpovědnost za rozhodnutí přijatá kolektivním orgánem.

Vznik a zánik členství
Také systém vzniku a zániku členství musí být správně navržen, aby nedocházelo k tomu, že někomu vznikne či zanikne členství, aniž by o tom spolek věděl.  Bohužel tyto případy nastávají. Situaci ještě zhoršuje často neúplná či vůbec neexistující evidence členů. Z nejistoty o počtu členů pak může pramenit až nelegitimita orgánů, které tito členové volí a tím i neplatnost rozhodnutí orgánů, které jsou tvořeny členy (jde o členskou schůzi nebo valnou hromadu).

Závěrem tedy je, že stanovy musí být jasné a srozumitelné nejen členům orgánů spolku, ale i všem jeho členům. V opačném případě může být ohroženo fungování i samotná existence spolku. Následky nesprávných stanov se mohou projevit i v majetkové sféře členů jeho orgánů, kteří přebírají odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu funkce.

Pokud se chcete dozvědět více o rizicích, o kterých jste dosud vůbec netušili, že existují, přijďte na seminář Mgr. Petra Víta, který se tématu spolků bude věnovat 4. září 2019.