Dárcovství a sponzoring z pohledu práva a daní
Z hlediska občanského zákoníku a daňových předpisů není významné, jak je smlouva formálně označena (pojmenována), nebo jak zní její text, nýbrž pouze její faktický obsah. Jestliže tedy např. bude uzavřena smlouva „darovací“, v níž bude zakotvena povinnost „obdarovaného“ zveřejňovat po celý rok reklamní plochu (banner) „dárce“ na svých www stránkách, správce daně ji při kontrole může zcela oprávněně posoudit jako smlouvu sponzorskou se všemi důsledky z toho plynoucími!
Rizika pro neziskovou organizaci
Z hlediska neziskové organizace coby příjemce daru či sponzorského příspěvku je třeba mezi oběma formami důsledně rozlišovat. Zatímco totiž přijatý dar je, coby bezúplatné plnění,
za splnění zákonem předepsaných podmínek osvobozen od daně z příjmů, sponzorský příspěvek je příjmem (zpravidla) z reklamy a jako takový dani podléhá.
Z výše vymezené povahy sponzorského příspěvku plyne ještě jedna důležitá odlišnost od daru – sponzorský příspěvek podléhá také dani z přidané hodnoty v základní sazbě (v současnosti 21 %), takže je-li jeho příjemce-nezisková organizace-plátcem této daně, musí být daň
v zákonné výši připočtena (a následně odvedena). Sponzor si nicméně může uplatnit odpočet daně na vstupu za obdobných podmínek, za nichž jsou náklady na sponzoring daňově účinné z hlediska daně z příjmů. Hodnota plnění se rovněž započítává do obratu pro posouzení povinnosti registrovat se k dani z přidané hodnoty (v současnosti je limit pro registraci 1 milion Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, od roku 2023 se počítá se zvýšením na 2 miliony). Jeden či dva významnější sponzorské příspěvky tak mohou vést k tomu, že se jejich příjemce stane plátcem DPH, což je stav, kterému se mnoho neziskových organizací hledí obloukem vyhnout.
Právní definice daru
Darovací smlouvu definuje § 2055 občanského zákoníku takto: „Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.“
Za dar v právním slova smyslu je považován i příspěvek do veřejné sbírky. Právní povahu daru má také nadační příspěvek nebo příspěvek z majetku nadačního fondu.
Podstatným definičním znakem daru je jeho bezplatnost – obdarovaný dárci neposkytuje nic „na oplátku“. Tedy přesně řečeno, v praxi se připouští symbolické protiplnění obdarovaného, které má podobu poděkování, a jehož význam je úměrný významu daru pro obdarovaného. Pokud by za poskytnutí daru byla sjednána významnější protihodnota – např. nezisková organizace pořádá charitativní koncert, přičemž „dárce“ vystupuje jako jeho partner na plakátech, vstupenkách, billboardech, jedná se nikoli o dar, nýbrž o tzv. sponzoring, jehož právní i daňový režim je zcela jiný, o tom ale dále.
Daňové souvislosti daru
U příjemce daru, je-li ve smyslu zákona veřejně prospěšným poplatníkem, je příjem (výnos)
z bezúplatného plnění osvobozen od daně z příjmů (§ 19b odst. 2 písm. b) bod 1. zákona
o daních z příjmů). Pozor však na daňovou neúčinnost vynaložených nákladů, které byly kryty z těchto osvobozených příjmů (výnosů).
U dárce dar není daňově účinným nákladem (výdajem), může však za splnění zákonných podmínek snižovat základ daně. V praxi se tedy náklad na poskytnutý dar „vyloučí“ z daňově účinných nákladů, načež se do daňového přiznání „vrátí“ jako položka snižující základ daně.
Sponzoring
Sponzorské smlouvy jsou většinou smlouvy „nepojmenované“ (inominátní), tedy v zákoně neupravené, přičemž předmětem plnění je obvykle reklama nebo propagace sponzora, např. při společenské či kulturní akci pořádané neziskovou organizací, na www stránkách či v tisku neziskové organizace.
Petr Vít, právník AVPO ČR
Pokud máte zájem o konzultaci, neváhejte nás kontaktovat.