Rozhovor na téma lobbing a neziskové organizace

1. Když se řekne lobbing, pro mnoho lidí je to symbolem něčeho nekalého. A ještě když je to spojené s neziskovým sektorem… Proč je důležité, aby neziskové organizace lobbovaly?

To je taková zažitá zkratka, která ale není správná. Jako o lobbistech se v médiích a pak i běžně mezi lidmi mluví hlavně o těch, kteří k prosazování svých zájmů a vlastnímu obohacení používají nějaké pokoutné nebo přímo nelegální praktiky. Podle mého názoru to má hned několik důvodů. Tím nejdůležitějším je zřejmě naše obecná nedůvěra k politikům a v politiku vůbec. Lidé jsou z politiky vystresovaní a nevnímají, že se v ní odehrává spousta běžných kontaktů a práce, které podléhají pravidlům, a není za nimi nic nekalého. Tuto nedůvěru posilují média, která se logicky věnují hlavně tomu, co je nějak problematické. V neposlední řadě to bude i tím, že nemáme jeden pojem pro to neetické a nelegální jednání. Když se řekne podvod nebo korupce, je to sice jasné, ale chybí v tom ten politický rozměr.

Lobbing je pro většinu neziskovek přirozenou součástí jejich práce. Jsou tu i od toho aby hájili zájmy svých členů, lidí, kterým pomáhají, nebo prosazovali určitá řešení, o nichž jsou přesvědčeni, že jsou prospěšná.  Samozřejmě nemusí jít hned o lobbing na parlamentní úrovni, ale i vyjednávání se starostou nebo radními města je lobbování. Negativní vnímání lobbingu vede ze strany neziskovek k používání různých zástupných pojmů. Mluví se o zastupování zájmů nebo advokační práci, někteří profesionální lobbisté z neziskovek o sobě mluví jako o lobbistech ve veřejném zájmu. Osobně ale takové výrazy nemám rád a nemyslím si, že by přispívaly k transparentnosti veřejné debaty.

 

2. Kdy v ČR poprvé mluvíme o nějakém systematickém lobbingu neziskových organizací?

Neziskovky se pustily do lobbingu hned počátkem 90. let, pro spoustu z nich to byl i jeden z hlavních důvodů, proč vznikaly. Kdo tu dobu zažil, tak si asi pamatuje, jak aktivní byly neziskové organizace usilující o ochranu životního prostředí, prosazování lidských práv nebo třeba ty, které hájily zájmy hendikepovaných.

Dnes se ale dost zapomíná na to, že různé občanské iniciativy dokázaly být v lobbingu aktivní už během éry komunismu. Teď nemluvím zrovna o Chartě 77, kterou asi všichni znají, spíš bych chtěl připomenout občanská hnutí, která poukazovala na neudržitelný stav životního prostředí v oblastech postižených důlní činností a těžkým průmyslem. Řekl bych, že jejich podíl na pádu komunistické totality je nedoceněný.

 

3. Jaké jsou oblasti, ve kterých neziskové organizace potřebují lobbovat?

Dnes už naštěstí není potřeba bojovat o to, aby neziskové organizace vůbec bral někdo vážně. Kdo má zájem, má možnosti, jak být v rozhodovacích procesech slyšet a ovlivňovat je. Každá neziskovka má možnost ne-li přímo povinnost lobbovat za hodnoty a cíle, které vyplývají z jejího poslání. Existují ale také témata, která se týkají celého neziskového sektoru nebo jeho velkých částí. V současné době je potřeba se zabývat hlavně financováním. To znamená lobbovat za vytváření podmínek pro rozvoj soukromého dárcovství nebo tlačit na politiky a orgány státu, aby nastavily férovější a přehlednější systém financování služeb, které stát od neziskovek nakupuje.

 

4. AVPO pořádá různá setkání s nejvyššími představiteli státu. Co se díky těmto schůzkám již podařilo?

Účelem takových setkání zpravidla bývá nastolit nějaké téma a otevřít k němu debatu nebo si vyjasnit stanoviska. K přijetí nějakých konkrétních změn od nich bývá ještě dlouhá cesta. V poslední době jsme taková setkání uspořádali například k legislativě upravující veřejné sbírky, k daňovému zvýhodnění soukromých dárců nebo k významu samoregulačních nástrojů, které hodnotí kvalitu v neziskovém sektoru. Nejdále se podařilo pokročit u veřejných sbírek, návrh zákona čeká na projednání vládou a Parlamentem ČR. A v rámci našeho projektu Férový lobbing jsme pořádali také setkání s poslanci a lobbisty.

 

5. Často se mluví o tom, že nejlepšími lobbisty jsou rodiče z pacientských organizací, kteří mají k danému problémů nejblíže vzhledem k tomu, že jsou pečujícími a sami ví nejlépe, co jejich nemocní příbuzní potřebují. Souhlasíte?

To si nemyslím. Znalost problematiky a konkrétních potřeb je samozřejmě důležitá, lobbing je ale disciplína, která vyžaduje specifickou odbornost. Lobbista musí především znát rozhodovací procesy. Také je dobré, aby měl určitý nadhled a dovedl se na věci dívat v širších souvislostech, což lidé, kteří nesou na bedrech břemeno každodenní péče, často nedokáží a nelze jim to samozřejmě vyčítat.

 

6. Co se AVPO v průběhu let podařilo vylobbovat?

Už krátce po vzniku naší asociace v roce 2011 jsme prosadili možnost transformace tehdejších občanských sdružení na obecně prospěšné společnosti. Jen málokdo zvenčí to asi zaregistroval, ale tato záležitost umožnila další rozvoj řady veřejně prospěšných služeb. Dále jsme se angažovali v přípravě zákona, jehož účelem bylo legislativně v České republice ukotvit status veřejné prospěšnosti. To byl poměrně dlouhý proces, na jehož konci byl kvůli politickým změnám bohužel špatný návrh. Také díky naší aktivitě se nakonec podařilo dosáhnout toho, že ho Poslanecká sněmovna odmítla. V nedávné době jsme dokázali zamezit tomu, aby se do zákona dostalo diskriminační vymezení tzv. pacientských organizací. Původní návrh počítal s tím, že by pacientskými organizacemi mohly být jen spolky, což by z této skupiny vyřadilo spoustu profesionálních neziskovek servisního typu. Už s ohledem na naši členkou základnu jsme něco takového nemohli dopustit. Náš poslední úspěch zkracujeme jako 30 % pro dárce. Soukromí dárci podporující neziskové organizace si už dříve mohli hodnotu darů do určité míry odečítat z daňového základu pro daň z příjmu. V letech, kdy probíhala pandemie covid-19 se nám však podařilo prosadit zdvojnásobení tohoto limitu, takže nyní si můžete svůj daňový základ snížit až o 30 %. Toto opatření pomohlo zastavit propad soukromého dárcovství, bylo však pouze dočasné, takže za něj musíme lobbovat každý rok znovu.

 

7. Jak reagují lidé ze státní správy a samosprávy na to, že čím dál více organizací se zabývá lobbingem?

Většinou pozitivně. Orgány státní správy už se naučily brát neziskové organizace jako jednoho z partnerů. Není to ale tak, že by lobbistů z řad neziskovek bylo stále více. Už před několika lety neziskový sektor narazil na své limity. V současné době mají neziskovky spíš problém obsadit všechna nabízená místa v různých pracovních a poradních orgánech dostatečně kvalitními zástupci.

 

8. Jaké vidíte do budoucna možnosti lobbingu neziskových organizací?

Možnosti tady určitě budou i nadále. Otázka spíš zní, jak budeme v lobbingu úspěšní a jak kvalitní úpravy se nám podaří prosadit. V následujících letech bude hodně záležet na tom, jak se dokážeme dohodnout uvnitř neziskového sektoru, abychom v těch průřezových tématech jako je podpora dárcovství nebo financování služeb nešli proti sobě, ale vystupovali pokud možno co nejvíce jednotně.

V asociaci nám pomohla realizace projektu Férový lobbing, ve kterém máme možnost zapojit a proškolit naše členské organizace.

 

9. Na některých případech neziskových organizací vidíme, že organizace lobbují sami za sebe, někdy naopak se více organizací sdružuje a lobbují společně. Dá se obecně říci, který způsob je efektivnější?

V českém neziskovém sektoru je několik velkých hráčů jako je Člověk v tísni nebo Charita ČR, v drtivé většině jsou však naše neziskovky malé a disponují tak jen velmi omezenými kapacitami. Jednotlivě tak zpravidla dokáží prosadit jen velmi specifické změny. V případě těch obecnějších témat je vždy potřeba hledat co nejširší shodu. V tom je důležitá úloha asociací jako je AVPO ČR. Problémy nejprve probereme interně a výsledek pak můžeme prezentovat, jako stanovisko naší členské základny, což už je nějaká relevantní množina organizací. Většinou je ale potřeba jít v zajišťování podpory ještě dále. Například v případě 30 % pro dárce se nám nakonec podařilo sjednotit v podstatě celý neziskový sektor.

 

Děkujeme za rozhovor Veronice Širc. Odpovídal Aleš Mrázek, tajemník AVPO ČR a odborný pracovník v projektu Férový lobbing.

 

 Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
Číslo projektu: 62500-2021-005-0003.