Odpovědnost člena orgánu za škodu
Člen orgánu právnické osoby odpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce – tedy tím, že funkci nevykonával s péčí řádného hospodáře, jak mu ukládá zákon. Tuto odpovědnost má (a vždy měl) primárně vůči samotné právnické osobě – tedy např. ředitel ústavu způsobí při výkonu funkce škodu, jejíž náhradu by měl vůči němu vymáhat především sám ústav. Zde upozorňuji na často opomíjený fakt, že vymění-li se ředitel, měl by jeho nástupce zvážit, zda není na místě vymáhat po něm způsobenou škodu – i to je totiž součástí povinné péče řádného hospodáře (nového ředitele)….
Současný občanský zákoník zavádí navíc ještě jednu zajímavou výjimku-stane-li se totiž, že člen orgánu nenahradil právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci. Tato poněkud šroubovaná právní konstrukce říká v kostce asi toto:
„Pokud člen orgánu způsobí organizaci škodu, kterou nenahradí, a organizace neuhradí dluh třetí osobě (třeba dodavateli energií), může tato třetí osoba vymáhat svou pohledávku přímo po provinilci (samozřejmě ovšem jenom do výše jím způsobené škody).“
Odpovědnost za škodu nemá ze zákona žádný limit – odpovídá se zkrátka za celou způsobenou škodu. Způsobí-li škodu více osob (třeba členů kolektivního orgánu), odpovídají za ni společně a nerozdílně. Často diskutovaná odpovědnost „celým majetkem“ tedy není mýtus….
Závěrem je potřeba říci že odpovědnost člena orgánu není možné nijak omezit – taková dohoda mezi členem orgánu a právnickou osobou by byla neplatná. Lze se ovšem pro případ způsobení škody členem orgánu pojistit – pojištění ale není úplně levné a jeho podmínky většinou dost složité na pochopení. Je-li člen orgánu zároveň zaměstnancem, jeho odpovědnost za výkon funkce to nijak neomezuje – omezení odpovědnosti na 4,5 násobek průměrného výdělku totiž u členů orgánů neplatí.
Mgr. Petr Vít, právník AVPO ČR