Problematické okruhy darování

S darováním, tedy bezúplatným nabytím věci, jsou spojena různá rizika či nejasnosti. Z rizik patrně nejzávažnější je záměna darovací smlouvy za smlouvu sponzorskou, o které jsme pojednávali v předchozím článku. Existují však i další okruhy, jež stojí za to podrobněji prozkoumat: 

Věcný dar  

Věcný dar přináší možnou komplikaci pro dárce, který je plátcem DPH – pokud totiž dárce při nákupu dané věci uplatnil odpočet DPH, může mu v okamžiku darování vzniknout povinnost daň „vrátit“, tj. zdanit hodnotu daru daní na výstupu. To se netýká poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti plátce v pořizovací hodnotě do 500 Kč bez DPH. 

Na straně neziskové organizace pak bývá problematické účtování o nabytí věcného daru (tedy spíše jeho absence). Není-li totiž věcný dar zcela nepatrné hodnoty, měla by ho nezisková organizace ocenit a zaúčtovat jeho nabytí – na jedné straně přírůstek majetku či zásob, na druhé straně výnos z přijatého bezúplatného plnění. Toto se ovšem zhusta neděje – v některých případech to lze považovat za celkem logické (např. při nabytí krabice tužek v hodnotě 80 Kč), v jiných však už může jít i o závažné porušení účetních předpisů.  

Vzájemné darování 

Častým jevem je i takzvané vzájemné darování. Jde o to, že smluvní strany si navzájem poskytnou plnění (např. reklamu), přičemž se však uvede, že toto plnění je z obou stran poskytováno bezúplatně. Upozorňuji, že tato konstrukce je ve většině případů špatná a v případě daňové kontroly může způsobit zbytečné problémy. Pokud si dvě osoby (byť by jednou z nich byla nezisková organizace) vzájemně poskytují jakékoli plnění, měly by si ho také navzájem vyfakturovat. Obě faktury samozřejmě mohou být na stejnou částku, která se vzájemně započte, takže nikdo nebude nikomu nic platit a také dopad na daň z příjmů bude nejspíš nulový. Potíž ovšem vzniká ve chvíli, kdy pouze jeden z obou subjektů je plátcem DPH, neboť o tuto daň se bude vzájemná fakturace lišit (a neplátce DPH musí plátci daň doplatit.  

V této souvislosti ještě zmíním takzvaný „dar práce“ či „dar služby“. Podnikatel, ať už fyzická či právnická osoba, samozřejmě může neziskové organizaci darovat svou bezplatnou práci či službu. Pokud však hodlá tento dar daňově „uplatnit“ – tedy snížit si o hodnotu daru základ daně z příjmů, musí nejprve tuto hodnotu zahrnout do svých příjmů nebo výnosů (a zdanit daní z příjmů), a také z ní případně (je-li plátcem) odvést DPH. 

Anonymní dary 

Častým předmětem dotazů je problematika tzv. anonymních darů, tedy darů, u nichž neznáme identitu dárce. Obecně lze říci, že anonymní dar není nezákonný, ale je potřeba ho z více důvodů hodnotit jako vysoce problematický. Neznalost identity dárce může vést k tomu, že:

• přijmeme dar od osoby, od níž bychom ho jinak z reputačních důvodů přijmout odmítli (dárce je např. politická strana nebo korporace, jejíž předmět činnosti je v rozporu s naším posláním), případně dar může pocházet z trestné činnosti apod. 
• budeme v nejistotě o tom, zda se vůbec jedná o dar – např. i na sbírkový účet lze zaslat peníze omylem, přičemž v takovém případě samozřejmě vzniká dluh z bezdůvodného obohacení a s ním spjatá povinnost přijatý přeplatek vrátit. 

Petr Vít, právník AVPO ČR. Pokud máte zájem o konzultaci, neváhejte nás kontaktovat.