TZ: České neziskovky loni lépe spolupracovaly se svými podporovateli. Teď je však čeká úbytek dárců.
Informace k závěrům pravidelného mezinárodního hodnocení občanského sektoru prováděného Americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID)
Tisková zpráva Asociace veřejně prospěšných organizací ČR
Praha, 10. září 2019: Neziskové organizace v Česku zlepšily v loňském roce spolupráci se svými podporovateli. Díky hospodářské konjunktuře sice čerpaly od státu doposud nejvyšší objem finančních prostředků, na druhé straně čelily dlouhodobému nedostatku kvalifikovaných pracovních sil například v sociálních službách, mimo jiné kvůli nízkým mzdám. Vyplynulo to z pravidelného hodnocení, které provádí Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) ve 24 státech euroasijského regionu na východ od České republiky. V České republice připravuje zprávu Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR). Celkové hodnocení Česka zůstalo na úrovni z roku 2018, mezi hodnocenými státy je na 3. místě.
„Získaná data přinesla oproti posledním letům jednu změnu, kterou hodnotíme jako velice pozitivní. Neziskové organizace se naučily lépe spolupracovat se sítí svých podporovatelů a příznivců. To se ukázalo například na občanských aktivitách, ale současně také u servisních organizací v sociálních službách, které častěji a důsledněji informují o své práci širokou veřejnost i veřejnou správu a daří se jim získávat soukromou podporu,“ řekl k výsledkům hodnocení prezident AVPO ČR Marek Šedivý.
Letošní pandemie onemocnění COVID ale podle něj situaci v neziskovém sektoru zásadně mění. Ekonomická krize může právě lepší spolupráci organizací se soukromými dárci poškodit. Na tiskové konferenci k výsledkům mezinárodního hodnocení za loňský rok proto současně za AVPO ČR vyslovil podporu aktuálnímu poslaneckému legislativnímu návrhu[1], který má za cíl podpořit soukromé dárcovství.
„Velmi podporujeme návrh, podle kterého by mohly být soukromí dárci dočasnou daňovou úpravou a možností většího snížení daňového základu až o 30 % motivováni pokračovat v darování a podpoře organizací. Stále věříme, že zákonodárci vyslyší věcné argumenty a tuto dočasnou změnu v návaznosti na dopady pandemie COVID podpoří. I kdyby měla pomoci jen desítkám veřejně prospěšných organizací, má smysl,“ uvedl Marek Šedivý. Podle něj některé neziskovky zaznamenaly vyšší příjmy darů od soukromých dárců, ale větší část neziskovek hlásí jejich úbytek. Navrhované opatření by podle něj mělo minimální rozpočtové dopady, ale mnoha aktivním organizacím
by pomohlo spolupráci se soukromými dárci udržet.
Za návrh se z řad dárců staví například i severomoravský podnikatel Jiří Duchoň. Podle něj vláda, která návrh zatím odmítá, ve svém stanovisku mylně předjímá, zda bude nebo nebude snížena ochota poplatníku daní přispívat na veřejně prospěšné účely: „Ochota darovat a výše daru není dána pouze ekonomickou situací, jejíž úroveň i v této době může být u různých firem různá, ale především štědrostí dárce ve věci potřebných. Podezřívat a priori tyto dárce z daňových úniků může jen ten, kdo takto sám uvažuje. Domnívám se, že měřítkem morální úrovně každé vlády a zákonů, které schvaluje, by měl být mimo jiné i projev určité velkorysosti a vstřícnosti, zejména v situacích, do kterých se veřejně prospěšné organizace nedostaly vlastní vinou. Z tohoto důvodu bych si za sebe a další podnikatelské subjekty přál, aby vláda tento návrh podpořila.“
AVPO ČR dlouhodobě podporuje také záměr ulevit organizacím odpuštěním silniční daně a s příslušnými rezorty diskutuje možné změny v zákoně o veřejných sbírkách, které by pomohly snížit administrativu spojenou se sbírkami při zachování jejich transparentnosti.
U silniční daně je podle něj třeba zvážit, zda je správné, aby například charitativní organizace pečující o potřebné ročně platily státu statisíce na silniční dani, když některé jiné organizace a složky státu jsou od této daně osvobozeny. „Pokud vznikne na půdě sněmovny iniciativa tyto veřejně prospěšné organizace od daně osvobodit, bude mít naši plnou podporu,“ uvedla Miroslava Illetšková, vedoucí ekonomického oddělení obecně prospěšné společnosti ADRA.
O Americké agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID)
Americká agentura pro mezinárodní rozvoj je agentura federální vlády Spojených států amerických, zodpovědná primárně za administraci zahraniční civilní pomoci. Byla založena roku 1961 výkonným rozhodnutím prezidenta Johna F. Kennedyho za účelem realizace programů rozvojové pomoci
v oblastech schválených Kongresem na základě zákona Foreign Assistance Act z roku 1961. USAID, jako nezávislá federální agentura, získává souhrnné zahraničněpolitické směrnice od amerického Ministerstva zahraničních věcí a usiluje o podání pomocné ruky lidem v zámoří bojujícím za lepší život, za účelem zotavení z katastrof či těm, kteří se snaží žít ve svobodné a demokratické zemi.
Cílem mezinárodního projektu, který USAID realizuje v České republice ve spolupráci s Asociací veřejně prospěšných organizací, je porovnat například kvalitu právního prostředí, ve kterém neziskové organizace fungují, vnitřní kapacitu dosahovat stanovených cílů, finanční zajištění organizací, jejich veřejný obraz nebo úroveň poskytovaných služeb.
O Asociaci veřejně prospěšných organizacích ČR (AVPO ČR)
Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR) sdružuje organizace, které chtějí přispívat k vytváření transparentního, spolehlivého a moderního neziskového sektoru v České republice. Prověřeným organizacím uděluje značku spolehlivosti, která prokazuje, že organizace funguje
v souladu se svým posláním a dobře hospodaří se svěřenými prostředky. V současné době AVPO ČR usiluje o změny v zákoně o veřejných sbírkách, které by omezily administrativu spojenou s jejich pořádáním, o prosazení motivačních podmínek pro soukromé dárcovství a o odpuštění silniční daně pro charitativní organizace.
[1] Sněmovní tisk 918, poslanecký návrh Jana Bauera (ODS) společně s poslanci hnutí STAN (poslankyně Kovářová), TOP09 (poslanec Kalousek) a KDU-ČSL (poslanec Kaňkovský)
Česká zpráva o stavu udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR za rok 2019
Kompletní zpráva o stavu rozvoje občanského sektoru ve střední a východní Evropě a Eurasii za rok 2019 (EN)
