Veřejné sbírky
Obecně o veřejných sbírkách
Veřejné sbírky jsou významným nástrojem financování veřejně prospěšných aktivit neziskových organizací. Jejich pořádání má ovšem svá pravidla, která je dobře znát. Nejde jen o možné uložení sankce, ale také o reputaci organizace.
Právní úpravu obsahuje zákon 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách.
Veřejnou sbírkou je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel.
Veřejnou sbírkou tedy není (a zákonu nepodléhá) oslovování konkrétních osob (např. předem vybraných firem) se žádosti o finanční příspěvek. Problematická je ale aktuální častá praxe, kdy neziskové organizace „vystaví“ na svých internetových stránkách číslo účtu se žádostí o poskytování příspěvků. Pokud jsou internetové stránky veřejně přístupné (nejde např. o sekci určenou pouze pro členy), jde o (v mnoha případech nezákonnou) sbírku.
Za sbírku se také nepovažuje:
- shromažďování finančních prostředků, které konají politické strany nebo politická hnutí, občanská sdružení (spolky) nebo odborové organizace mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů,
- shromažďování finančních prostředků registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi k církevním a náboženským účelům, pokud se koná v kostelech, modlitebnách apod.
Pravidla pro konání sbírky
Sbírku je oprávněna konat výhradně právnická osoba (nemusí to ale nutně být nezisková organizace). Sbírka konaná fyzickou osobou není podle převažujících názorů vůbec veřejnou sbírkou a zákon se na ni nevztahuje. Příjem fyzické osoby ze sbírky ovšem není na rozdíl od příjmu osoby právnické osvobozen od daně z příjmů!
Právnická osoba, která hodlá sbírku konat, je povinna její konání písemně oznámit krajskému úřadu příslušnému podle jejího sídla (v Praze Magistrátu hl. m. Prahy). Neshledá-li úřad důvody pro to, že sbírku nelze konat, osvědčí právnické osobě datum přijetí jejího oznámení do 30 dnů ode dne splnění náležitostí oznámení. Ze zvlášť závažných důvodů lze povolit zahájení sbírky ve lhůtě kratší. Tentýž úřad, jemuž byla sbírka oznámena, provádí také její kontrolu, a to po skončení sbírky, případně každý rok, jde-li o sbírky na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než jeden rok.
Nejdůležitější při oznámení sbírky je správná formulace účelu sbírky – získané peníze totiž nelze (vyjma 5 % určených na náklady sbírky), použít na nic jiného než právě na tento účel. Největší problém v praxi činí použití výtěžku sbírky na úhradu režijních nákladů organizace a také na mzdy – účel sbírky proto vřele doporučuji konzultovat s úřadem, u kterého sbírku oznamujete a který ji bude následně kontrolovat. Pozor, ke stejnému (ani podobnému) účelu nelze konat více než jednu sbírku. Účel sbírky je také za jejího konání obtížné, ne-li nemožné změnit – je tedy třeba se nad ním skutečně řádně zamyslet.
Ministerstvo vnitra ČR, do jehož gesce agenda sbírek spadá, vydalo výkladovou příručku k zákonu, kterou najdete na webu ministerstva. Upozorňuji, že ministerstvo nemá právo podávat závazný výklad zákona a s příručkou lze v mnoha směrech polemizovat. Nicméně krajské úřady ji čtou, proto doporučuji se s ní taktéž seznámit.
Sbírku lze konat na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Sbírku na dobu určitou lze konat nejdéle po dobu 3 let ode dne oznámení sbírky.
Pozor je potřeba si dávat při pořádání sbírky prostřednictvím tzv. darovacího portálu – některé tyto portály mají vlastní veřejné sbírky a peníze neziskovým organizacím vyplácejí z jejich výtěžku – celou agendu tedy berou fakticky na sebe a Vám přijdou až „čisté“ peníze. Jiné portály ovšem fungují pouze jako zprostředkovatelé plateb – vzhledem k tomu, že výzvy pořádané na těchto portálech mají parametry veřejné sbírky, je nutné sbírku řádně oznámit tak, jako byste ji konali přímo.
Častým zdroje nejasností ve věcech sbírek jsou tzv. transparentní účty. Jednoduše řečeno – sbírka není transparentní účet a transparentní účet není sbírka – jde o dva zcela rozdílné pojmy.
Transparentní účet je bankovní produkt, který umožňuje, aby veřejnost viděla pohyby na Vašem účtu. Je zcela na Vás, zda takový účet zřídíte, ale pokud to uděláte, nezbavuje Vás to povinnosti oznámit případnou sbírku. Naopak, shromažďujete-li peníze na bankovním účtu např. přímým oslovováním firemních dárců, nejde o sbírku, ani když je tento účet transparentní. Jestliže zákon stanoví, že pro každou sbírku je nutné založit zvláštní bankovní účet, neznamená to, že by tento účet musel být transparentní.
Je zřejmé, že dosavadní zákon o veřejných sbírkách a jeho mnohdy rozdílné výklady způsobují v praxi komplikované situace. Proto Ministerstvo vnitra ČR připravuje jeho novelu, jejíž účinnost je plánována na červenec 2024.
Petr Vít, právník AVPO ČR